13. 2. 2023

Společnost CELIO se řadí mezi největší výrobce tuhých alternativních paliv z odpadů, které jsou žádaným palivem. Využívat energii z odpadu umí zatím v tuzemsku jen šest cementáren a čtyři spalovny komunálního odpadu. Do budoucna se přidají teplárny a elektrárny

Energie z odpadu se v tuzemsku přeměňuje na teplo a elektřinu zatím jen v cementárnách a zařízeních pro energetické využití odpadu (ZEVO), zjednodušeně spalovnách komunálního odpadu. V současnosti je energeticky využito přibližně 12 procent zdejšího odpadu. Ministerstvo životního prostředí počítá se zdvojnásobením až ztrojnásobením kapacit pro výrobu elektřiny a tepla z odpadu. Do budoucna budou topit odpadovou alternativou také teplárny a elektrárny a vyroste více ZEVO. Teplárny pod tlakem klimatických cílů EU musejí do roku 2023 odejít od uhlí a část z nich si jako jedno z použitelných paliv zvolí právě odpad. Nyní nejsou na využívání odpadů technologicky připravené, nejprve musejí investovat do modernizace kotlů.

Cementárnám jde využívání odpadu nejlépe

Poptávka po upravených odpadech, takzvaném tuhém alternativním palivu (TAP) stoupá už dnes. Výrobci cementu jimi ve stále větší míře nahrazují černé uhlí při výrobě slínku. „Cementárny mají zájem nahrazovat uhlí alternativními palivy z odpadu, navíc s možností určitého podílu biomasového uhlíku,“ potvrzuje Jan Gemrich, tajemník Svazu výrobců cementu. Cementárny byly na přelomu tisíciletí na třiceti procentech náhrady za uhlí, dnes jsou na osmdesáti. Rekordmanem ohledně náhrady fosilních paliv odpadovou alternativou je cementárna Lafarge v Čížkovicích na Litoměřicku. „V našem palivovém mixu využíváme téměř z 95 procent tuhá alternativní paliva. Zbývajících pět procent dělá uhelný prach a plyn,“ říká ředitel Lafarge Cement Česká republika Miroslav Kratochvíl.

Velkých výrobců alternativních paliv je v Česku asi desítka

Pro cementárny se TAP vyrábí z vysoce výhřevných odpadů z průmyslové výroby, někdy z odpadního dřeva či štěpky a také z plastů ze žlutých popelnic, které nejdou recyklovat. Vše musí být nadrcené a nesmí z technologických důvodů obsahovat některé látky, třeba chlor. Proto musí polyvinylchlorid (PVC) z odpadu pryč. Velkých výrobců TAP je v zemi asi desítka. K největším patří společnosti CELIO, Ecowaste Energy, FCC, Marius Pedersen, Mondeco, OZO Ostrava či Rumpold.

Paliva z odpadů není dost

Tuzemští výrobci TAP dokážou pokrýt jen asi třetinu spotřeby cementáren, zbytek se musí dovézt ze zahraničí. Cementárny by přitom dokázaly zvýšit spotřebu odpadu o deset až dvacet procent. To znamená likvidaci dalších 40 až 80 tisíc tun odpadu, převážně průmyslového. Dostupnost TAP na trhu v posledním roce navíc komplikuje energetická krize, dovoz ze zahraničí klesl. „Některé země EU vývoz paliv vyráběných z odpadů omezují,“ vysvětluje Michal Stieber, výkonný ředitel podniku Recovery, který patří do skupiny Veolia. „Potýkáme se s výpadky dodávek TAP. V České republice je nedostatek výrobních kapacit, v zahraničí je problém s nedostatkem vhodného odpadu na výrobu TAP,“ říká Tereza Kejla, mluvčí cementárny Cemex. Průmyslový odpad vhodný k výrobě TAP se rovněž aktuálně shání špatně. Třeba automobilový průmysl, odkud ho byl vždy dostatek, omezil výrobu. „Je tlak na snižování odpadů z výrob i na změny v kvalitě odpadů. Musíme je nahradit jinými vhodnými druhy odpadů při zachování kvality paliva,“ popisuje Petr Bielan, technický náměstek společnosti OZO Ostrava. „Do určité míry se to nahrazuje zbytky z dotřiďování separovaného komunálního odpadu,“ doplňuje Jakub Kos ze společnosti FCC. Odpady pro energetické využití navíc začaly být atraktivní i pro jiné obory.

TAP má potenciál nahradit uhlí až ze sta procent

Spalování odpadu se rozjede ve chvíli, kdy své technologie přizpůsobí teplárny a elektrárny. Naplno pak v momentě, kdy bude skládkování zakázáno – v roce 2030. Na zdokonalení technologií jsou připravené peníze z Modernizačního fondu EU. Teplárny za ně zpravidla plánují pořizovat multipalivové kotle, aby měly možnost použít různá paliva. „TAP může nahradit uhlí až ze sta procent. Častěji se ale uvažuje o využití společně s biomasou v různém poměru. Tím je zajištěna lepší stabilita dodávek paliva a možnosti případné změny palivové základny,“ říká Jiří Vecka z Teplárenského sdružení ČR.

Energetika potřebuje TAP s nižší výhřevností než cementárny

Není ovšem TAP jako TAP. „Energetika potřebuje trochu jiný druh TAP s nižší výhřevností než cementárny. Pro výrobu takového paliva je vhodnější právě zbytkový komunální odpad – směsný a objemný,“ říká Stieber. „Zjednodušeně – cementárny chtějí palivo s výhřevností černého uhlí a teplárny zase hnědého,“ doplňuje Bielan z OZO Ostrava. Právě tam začnou jako první vyrábět palivo ze směsného komunálního odpadu pro teplárnu v Přerově a posléze i v Karviné. V zahraničí to funguje v řadě zemí. „Síť zařízení na třídění směsného odpadu vybudovali například v Polsku, mají to v Nizozemsku, Rakousku, v Itálii i Německu. V norském Oslu dokonce provozují plně automatickou linku bez obsluhy a zbytkový odpad po třídění půjde do místní spalovny komunálního odpadu,“ líčí Bielan.

Neexistence vyhlášky komplikuje širší využití TAP

Protože se v roce 2021 měnila odpadová legislativa, sektor nyní napjatě čeká na vyhlášku k TAP. Bez ní nemůže s palivem zacházet jako s výrobkem, což přináší administrativní komplikace – například opakované a drahé měření emisí na komíně s každou zavážkou TAP. A teplárny ani elektrárny zatím nesmějí odpad využívat vůbec. „Podle nové legislativy můžeme předat TAP jen do zařízení, které má povolení pro nakládání s odpady. Cementárny toto povolení mají, teplárna nebo elektrárna ne. Ta musí dostat výrobek, tedy palivo, který není v režimu odpadu a splňuje určité parametry podle normy, kterou stanoví vyhláška. Ta chybí,“ vysvětluje František Šimánek, obchodní ředitel Marius Pedersen. „Neexistence vyhlášky komplikuje prodej TAP a jeho širší využití,“ potvrzuje Milan Tomášek, ředitel provozovny Rumpold v Mýtě na Rokycansku.

Zdroj: Ekonews